SKUPINOVÁ (KOLEKTIVNÍ, HROMADNÁ) ŽALOBA

Ve druhé polovině 20. století se pod vlivem amerického práva, objevuje i v kontinentálních evropských právních řádech tzv. skupinová žaloba (clase action, recours collectif, action collective, action de groupe, verbandsklage).

Skupinová žaloba je jedním z prostředků, které jsou k dispozici pro řešení více řízení se stejným základem, resp. se stejným zájmem žalobců. Jedná se o žalobu, kterou podá fyzická nebo právnická osoba, a kterou je s právními účinky reprezentován i neorganizovaný neurčitý okruh osob, které se ocitly ve srovnatelné právní situaci jako žalobce sám. Jde o právní prostředek výhodný pro ochranu masově dotčených právních vztahů velkého okruhu osob, směřující ke vzniku silných nátlakových skupin. Je právním institutem amerického soudnictví, proto k němu evropské právní řády přistupují spíše s opatrností. Představuje totiž řadu problémů, na které kontinentální civilní procesy nejsou připraveny (problémy právní moci, vykonatelnosti, ale též nákladů řízení apod.). Rozhodnutí o ní není závazné jen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby, jejichž právní pozice a zájmy jsou stejné nebo obdobné, užívá se k prosazení skupinových zájmů. Legitimován je k ní buď někdo ze skupiny, o níž jde, anebo určité sdružení, vyjadřující zájmy této skupiny.

Zakázaná smluvní ujednání

Obecná úprava zakázaných smluvních ujednání (nekalých podmínek ve spotřebitelských smlouvách) je obsažena v ustanovení § 55 občanského zákoníku. Toto ustanovení spolu s ustanovení § 56 občanského zákoníku představuje obecnou úpravu spotřebitelské smlouvy, kterou je nutné aplikovat na všechny spotřebitelské smlouvy, nikoliv pouze na tzv. smlouvy formulářové, jak je tomu v případě evropská směrnice, která nedopadá na smlouvy, jejichž podmínky jsou mezi spotřebitelem a poskytovatelem služby samostatně vyjednávány. Účelem evropské úpravy je postihovat pouze standardní formulářové smlouvy zpracované poskytovatelem služby.