Bolesti zubů trápí lidstvo už odpradávna. První zmínky o zubní výplni amalgámu pocházejí již ze starověké Číny. Ve středověku bylo trhání zubů výsadou kovářů a potulných ranhojičů, pak bylo léčení zubů v kompetenci chirurgů. Počátkem 18. století dal francouzský chirurg Pierre Fauchard podnět ke vzniku stomatologie jako samostatného oboru. Obávaný symbol zubařů, zubní vrtačku, zavedl do praxe americký zubař James Beall Morrison v roce 1872.

Zubní kaz je onemocnění, kterému lze zabránit. O tom, zda se na zubech objeví, rozhoduje kvalita čištění. „Okamžitě po narození máme v ústech velké množství bakterií. Když se k nim přidají cukry, které bakterie využívají jako zdroj svých živin, začnou se vytvářet kyselé metabolity, které snižují pH v ústech,“ říká Daniel Ott, odborný asistent na Stomatologické klinice 1. LF UK v Praze.

Odstraňujte plak neúprosně

Hlavní roli při vzniku kazu sehrává zubní plak. Je to směs bakterií a zbytků jídla, která se utvoří velice rychle po každém jídle. V plaku dochází ke snížení pH, sklovina ztrácí vápník a fosfátové ionty, a právě tak vzniká kaz. Jeho vznik ovlivňují také stravovací návyky. „Hodně škodí například coca-cola. Obsahuje totiž kyselinu fosforečnou, která zuby přímo ničí. Zubaři používají tutéž kyselinu k profesionálnímu leptání zubů,“ upozorňuje doktor Ott a dodává: „Pokud si člověk chce zachovat kvalitní zuby bez kazů, měl by se držet zdravé výživy a dodržovat zásady správné zubní hygieny.“ Velkou roli v tvorbě zubního kazu hrají sliny. Pokud je jich málo, jsou příliš vazké či mají nevhodné složení, je riziko zubního kazu mnohem vyšší. Proto je nutné dodržovat také pitný režim.

Čistěte si mezizubní prostory i krčky

Neodstraňujeme-li plak z mezizubních prostor a z krčků, může dojít k chronickému zánětu dásní (gingivitidě). Toto onemocnění nebolí a projevuje se jen občasným krvácením. Je však velmi nebezpečné, protože po několika letech přechází v chronickou parodontitidu, lidově řečeno paradentózu. „Zánět se z dásně přenese na kost, zub ztrácí v kosti oporu, začne se viklat a vypadne. Dochází tak ke ztrátě zubu v důsledku ztráty kosti. K závažným projevům parodontitidy dochází nejčastěji kolem padesátky. Právě v tomto věku lidé, kteří trpí parodontózou, začnou najednou o zuby postupně přicházet. Zajímavé je, že pacienti, kteří mají parodontózu, často nemají vůbec žádné kazy a pyšní se na první pohled pěknými zuby,“ upozorňuje doktor Ott.

Rentgen je nezbytný

Každý z nás má nárok na dvě preventivní zubní prohlídky ročně. Při jedné z nich by měl zubař udělat rentgeny, které zobrazí případné mezizubní kazy u stoliček a třenových zubů. Mnoho stomatologů to bohužel opomíjí, ale v okamžiku, kdy se mezizubní kaz například u stoličky dostane na kousací plošku zubu, bývá příliš pozdě. Často dojde k zánětu nervů a k dalším bolestivým komplikacím. Ošetření je pak pro pacienta zbytečně drahé a náročné. „Když na rentgenu vidíme, že kaz ve sklovině pomalu začíná, poučíme pacienta, aby si dobře čistil zuby, používal zubní nit a mezizubní kartáček. Při kvalitní hygieně se aktivní kaz může sám zastavit a není potřeba vrtat,“ vysvětluje Daniel Ott.

Vyvrtání kazu a zhotovení výplně řeší následek a nikoli příčinu problému a zub už nikdy není úplně zdravý. Jakýkoliv přechod výplň - zub je totiž mnohem náchylnější na tvorbu kazu než vlastní zubní tkáň. Zubní kaz je důkaz toho, že si špatně čistíme zuby. Nezačneme-li si je čistit lépe, udělá se kaz kousek vedle nové výplně znovu. Jediné řešení je tedy zlepšit ústní hygienu.

Černá, nebo bílá

Pojišťovna jako jedinou výplň hradí klasický amalgám, ale ten je v mnoha zemích zakázaný, například v Japonsku a v celé Skandinávii. Obsahuje totiž rtuť, která se při práci s výplní dostává do odpadu, následně do řek a ničí životní prostředí. „Poslední studie prokázaly, že pro pacienty rtuť nebezpečná není. Je však nebezpečná pro zubaře, jednak při zhotovování výplně, a také v momentu, kdy se odvrtává. Amalgám navíc není příliš estetický a jeho největší nevýhoda je v tom, že se nespojuje s poškozeným zubem, nezpevní jej,“ vysvětluje doktor Ott. „Pojišťovna hradí jen obyčejný amalgám, který se připravuje v ordinaci v jakémsi mixéru. Jeho kvalita však není dobrá. Lepší je kapslovaný amalgám, který je přesně odměřený už z továrny, a na ten se doplácí. Jeho kvalita je však nesrovnatelně lepší, i z estetického hlediska. Nečerná a při dobré péči má trvale stříbrnou barvu.

„Další možností jsou výplně bílé. Ty jsou však velmi náchylné k tvorbě sekundárního kazu, a proto vyžadují perfektní čištění. Na druhou stranu mají velkou výhodu v tom, že prakticky nejsou vidět a navíc zub zpevňují. „Vyrobit bílou výplň je ale pro zubaře časově i technologicky mnohem náročnější, proto se na ně doplácí více než na kapslovaný amalgám,“ upozorňuje Daniel Ott

ZDROJ: Fitstyl